Riziko demence je vyšší u lidí žijících u rušných silnic

Lidé žijící v blízkosti rušných dopravních tepen mají větší pravděpodobnost, že je postihne demence. Vyplývá to ze studie kanadských vědců, kteří zkoumali zdraví lidí žijících na hlučných místech se silně...

Používání naslouchátek lidmi trpícími poruchami sluchu může snížit riziko nástupu demence až o 42 procent. Nedoslýchavost totiž nutí mozek pracovat intenzivněji a využívat k tomu i centra, která by byla jinak vyhrazena pro...

Některé rizikové faktory demence, jako jsou věk a rodinná anamnéza, nelze nijak ovlivnit, přesto však nemusíte ztrácet naději. Stále totiž existuje dostatek způsobů, jak snížit riziko kognitivního poklesu nebo demence. Stačí se...

Léky, které běžně užívají milióny lidí k léčbě depresí, Parkinsonovy nemoci či potíží s močovým měchýřem, mohou konzumenty v pozdějším věku vystavit výraznému zvýšení rizika, že je stihne demence. Zjistili to...

Bez ohledu na genetické dispozice dokáže vhodný jídelníček snížit nebezpečí demence o třiadvacet procent. Zjistila to rozsáhlá studie, obsáhla přes 60 tisíc lidí. Dietu, která podle ní může být klíčem ke zdravému mozku,...

Vědci vyvinuli statistický model předpovídající průměrnou trajektorii příznaků deprese od mládí do vyššího věku. Podle jejich zjištění mladí s depresí mají o 73 % vyšší pravděpodobnost, že u nich ve vyšším věku...

Stárnutí je přirozeným procesem života, který s sebou přináší mnoho pozitivních i negativních změn. Jednou z těchto negativních může být zvýšené riziko demence u starších dospělých. Demence má závažný dopad na...

Výskyt dvou či více chronických zdravotních problémů, jako je cukrovka či vysoký krevní tlak, už ve středním věku zvyšuje riziko vzniku demence více než dvojnásobně. K tomuto závěru dospěli podle deníku The Guardian autoři...

Sedavý způsob života není pro zdraví člověka příznivý v žádném věku. Pokud ale budou i starší lidé sedět během dne dlouho, hrozí jim podle nového výzkumu větší riziko rozvoje demence.

Lidé, kteří mají noční můry alespoň jednou týdně, mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že u nich dojde k rychlejšímu poklesu kognitivních funkcí a s přibývajícím věkem jim hrozí větší riziko demence. Pokud se závěry...

Alzheimerova nemoc je strašákem moderní doby. „V Česku jí trpí v pokročilé fázi demence asi sto dvacet tisíc lidí. A několik stovek tisíc je v počátečním stadiu,“ říká neurolog Jakub Hort, který se diagnostikou Alzheimera...

Dlouhodobé partnerské svazky pomáhají udržet schopnost myslet. Lidé, kteří stárnou společně s partnerem, trpí mnohem vzácněji Alzheimerovou chorobou a jinými formami demence.

Demence je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje kognitivní funkce, jako jsou paměť, schopnost učení a rozpoznávání. Léčba téměř neexistuje, o to důležitější je prevence. Výsledky nové studie ukázaly, že jednou...

Vědci jsou si naprosto jisti tím, že nejsme zapomínání vydáni beze zbytku na milost. Dá se proti němu něco dělat. Neurologové zjistili, jak může správná výživa zabránit vzniku demence. Po jakých potravinách sáhnout, když chcete...

U lidí holdujících nízkotučnému mléku je výrazně vyšší riziko vzniku Parkinsonovy nemoci oproti těm, kteří konzumují mléko tučné. Riziko u nízkotučného mléka stoupá až o 39 procent, zjistili vědci z Harvardovy univerzity....

Většinou lékaři Alzheimerovou chorobou straší osoby s nadváhou a obezitou. Je totiž prokázáno, že mezi lidmi s vyšším BMI, než je normální hodnota, onemocní touto formou demence více osob. Nový výzkum z Massachusetts ale odhaluje...

Vyšší lidé berou větší platy, rychleji povyšují v zaměstnání a mají také větší úspěch při shánění partnerů. Jenže. Mají také mnohem vyšší riziko rakoviny. Třeba u rakoviny kůže je riziko s každými deseti centimetry...

Chrápání je vážný problém, který trápí více než pětadvacet procent populace, zvláště mužů. Podle norských vědců ale za něj může krom obezity třeba také život v centru měst a u rušných ulic, kde je vyšší koncentrace...

Lidé, kteří prodělali covid-19, čelí i dva roky po nákaze koronavirem zvýšenému riziku mozkových problémů včetně demence nebo ztrátě kognitivních funkcí, běžně označované jako „mozková mlha“.